10. května 2017

Posázavský půlmaraton 2017

Dostal jsem tip na nový závod v krásném prostředí Sázavy - Posázavský 1/2maraton. Tady jsem ještě na žádném běhu nebyl, takže jasná volba. Krásná krajina přímo láká k proběhnutí.




Chvíli jsem váhal, jestli kopcovitý půlmaraton je nejlepší volba dva dny po Krušnomanovi. Ale nakonec jsem si řekl, že pokud mám za dva měsíce zvládnout dlouhý triatlon, tak bych měl hravě zvládnout i tuhle kombinaci.

Posázaví jsem dosud znal jen z auta, jako místo, kde to je prudce dolů k Sázavě a zase prudce nahoru. Často i dvojka byla na hraně a autíčko mělo co dělat aby ty stoupání vyjelo. S tím jsem dopředu počítal, že to bude stejná zábava jako Krušnoman. Konkrétní časový plán jsem neměl, ale odhad byl v úzkém rozmezí - od nesmyslných 2:00 po taky nesmyslných 2:30. Hlavním cílem ale bylo se kochat a kvalitně potrénovat.

Počasí naštěstí přálo, teploty tak 10-15°, polojasno. Výšku, tlak, teplotu a rosný bod jsem nezjišťoval, ale i tak, lepší počasí jsem si nemohl přát. Organizace na startu je rychlá, bez čekání, bez front. Poučení před startem o záludnostech na trati, odbočkách, značení atd... Před startem ještě trochu energie - gel ze sobotního Krušnomana. A jde se na start.

Řadím se někam doprostřed. Po pár metrech mám ale pocit, že nasazené tempo je moc rychlé, takže zpomaluju. Záhy přichází stoupání, které s krátkými přestávkami pokračuje až po první občerstvovačku na 6. kilometru. Tam jsem za 39:29. To není úplně špatné. Stejně jako na Krušnomanu jsem v kopci rychlejší než okolí, i když se spíše šetřím.

Kopec je přítel...ale jen první kopec.

Od občerstvovačky je to rovina, nebo klesání. Z mírného kopce to jde, ale v prudších klesáních mě pár lidí předbíhá. Hlavně jedna mladší holčina, ta z kopců přímo letí. Cestou potkáváme nějaké potoky, podle propozic mají být tři. Ale už se nepsalo, že ten jeden budem překonávat několikrát. Mám super trailové Goretexové Salamony, tak neřeším přeskakování po kamenech, ale beru to direkt. První potok OK, druhý už byl horší, trochu vlhko a po třetím mám v obou botách rybník. Ale celkem rychle nožičky i botičky uschly a dalšímu běhu nic nebrání.

Ještě pořád s úsměvem, však je to z kopce.

Kromě kopců a tuhnoucích a bolících stehem. Druhá občerstvovačka na cca 13. kilometru, mezičas 1:20:46. Hlava se snaží něco spočítat, ale bez šance. Beru druhý krušnomanský gel, vodu, rozinky a hurá do cíle. Ten je ale ještě hodně daleko. Začínám si pomáhat samomluvou, před kopcem klasické optimistické "Kopec je přítel!!!", v kopci často rezignované "Co tě to zase napadlo, starý debile! Nebylo by lépe u piva?" a tak podobně. V Ledečku přebíháme Sázavu, začínám toho mít fakt dost, nohy bolííííí. Ale už to nemůže být daleko.

Ledečko - všechno bolíííí...ale pokus o úsměv pro fotografa se snad vydařil

 Snažím se držet tempo. Stoupáme, stoupáme...opět samomluva, s nastupující únavou je slovník ostřejší. Když je nejhůř, zkouším zapnout Turbo, jestli ho mám sebou. Pomáhá to. Nahoře jsou odměnou krásné výhledy do okolní krajiny. Mrchojedy, poslední obec před Sázavou, tak to jsou už jen 4 km do cíle. To je kousek. Ale pěkně dlouhý. Pár lidí mě předbíhá, snažím se je uviset, ale už to moc nejde. Zbožně vyhlížím sázavský klášter, ale stále nikde. Sbíháme k Sázavě, modlím se, ať už je most... Jooo, vidím klášter, za chvíli i most.

Ale i těsně před finišem mám sílu dělat ksychty na fotografa.
Hledám poslední zbytky sil a jdu do "finiše". Nemám na to běžce přede mnou doběhnout, tak si v klidu dobíhám sám, spokojený. Dostávám krásnou dřevěnou medaili. Čas 2:12:15 vůbec není špatný.


Hodnocení
Sám se sebou jsem spokojený. Výsledný čas 2:12:15, vzhledem k profilu trati a předchozímu Krušnomanovi, je slušný. Zkusil jsem si, jak se běhá v únavě. To se v Rothu bude hodit.
Trať moc pěkná, přesně, jak jsem čekal. Tohle přírodní běhání se mi začíná líbit víc a víc.

K přírodnímu běhání patří krásná přírodní dřevěná medaile

Organizace, na první ročník, perfektní. Značení trati bez problémů, neměl jsem problém na žádných odbočkách. Snad jen ta fronta na jídlo a pití byla dlouhá. Ale obsluha se snažila, dělali co mohli. Možná by mi v cíli stačil Regener a Birel z vlastních zdrojů + pořadatelský ionťák a voda. Toho jsem si ale v cíli nevšiml. Ale jinak organizace SUPER.

Jooo, a hoooodně mi chybělo účastnické triko, na trika se závodů trochu ujíždím (nezbylo náhodou nějaké pořadatelům...???).

Pozn : Dovolil jsem si použít fotky z fotoalb na stránkách závodu. Díky za ně, jsou skvělé.

3 komentáře:

Viktor Misiarz řekl(a)...

Jsme rádi že se vám u nás líbilo, na bolístky v organizaci už jsme přišli v průběhu a příští rok to bude tip top :) letos jsme měli trika jen pro pořadatele, příští rok třeba budou pro všechny :)

Unknown řekl(a)...

Ahoj, díky za hezký zápisek ze závodu - jak psal Viktor - příští ročník určitě trika budou, no... ještě podívám zda doma něco nezbylo :-)

Unknown řekl(a)...

Tak do třetice se přidám i já, poslední z party :-) právě jsem se vrátila z úklidu tratě ;-) a cestou přemýšlela nad tím jak to běžcům příští rok vylepšit aby to všechno bylo na 100%. Ještě jednou díky za krásná slova chvály a hlavně, že trať se líbila. Příští rok se těšíme naviděnou.